Kopec Kotel se nachází jižně od Rokycan. Tyčí se nad krajinou, i se svojí pozoruhodnou rozhlednou, ve výšce 575 m.n.m.
Samotný výšlap začíná ve stromové aleji po přejezdu silničního obchvatu Rokycan, vedoucího směr Mirošov. Počínající mírné stoupání je následováno štěrkovým vjezdem do lesa. Po dalších čtyřstech metrech přichází na řadu první serióní výstup v podobě kameno-štěrkové cesty, místy rozbité od vody. Verstevnice ve výšce 500 m.n.m. dá lehce vydechnout, než se opět opřeš do řidítek a absolvuješ finální náročné stoupání k samotné rozhledně.
Rozhodně doporučuji zastavit a na rozhlednu vylézt. Rozhled kolem dokola do širokého okolí, kdy za dobré viditelnosti je vidět Šumava i vzdálenější Alpy atd., rozhodně stojí za trochu času. Dá se téměř říct, že je odtud vidět celá Rokycanská 15.
Bezmála 4km výšlap k dalšímu kontrolnímu bodu začíná velmi náročným stoupáním po úzké hlino-kamenité cestičce z obce Kamenný Újezd, pokračující ve stejném úhlu po travnatém povrchu až k silnici z Rokycan do Dobříva. Po jejím přejetí následuje vydýchávačka po příjemné zpevněné štěrkovce.
Za odbočkou k hájovně se cesta začne pomalu zvedat. Ještě kolem Arboreta Žďár je sklon i povrch dostatečně příznivý k udržení slušného tempa. Přituhne až na vrstevnici 505 m.n.m. Následujících cca 65 výškových metrů dá nohám víc zabrat, avšak poté přichází dalších brutálních 300 metrů v podstatně náročnějším terénu do sedla mezi skálou U Oltářů a samotným vrcholem Žďáru, který prověří nejednoho bajkera. Úplný závěr přes skalky a různé kameny je potřeba doběhnout s kolem na zádech.
Avšak výhled, který vám tento vrchol v 629 m.n.m. nabídne, je prostě dechberoucí. Stejně jako následující velmi technický sjezd a hřebenovka. Obé pro opravdové #mtb fajnšmekry :)
Tento nekonečný švih uvede strmé stoupání z nadmořské výšky 443 m.n.m. po malé asfaltové silničce obcí Hůrky východně od Rokycan.
Po osmistech metrech jej následuje shodné dvouset metrové stoupání přes louku. Trochu odpočinku v podobě zmírnění sklonu vám dopřeje na vrstevnici 524 m.n.m., odkud pokračuje po šotolině dalších 1,3 km. Zbývajících 250 m k nejvyššímu bodu nabídne spíše technickou lesní pasáž s přijatelným stoupáním.
Tento kontrolní bod se nachází ve výšce 617 m.n.m. mezi vrcholy Špičatý vrch a samotný Trhoň. Zaslouženou odměnou rozhodně bude skvělý technický XC sjezd - nejprve travnatou hřebenovkou, pokračující kořeny a kameny osázenou úzkou cestou a finišující, po překonání vrstevnicové šotolinky, jednostopým sjezdem lesem vedle bývalé lyžařské sjezdovky.
Stotřicet výškových metrů na jednom a půl kilometru - velmi náročný úsek, který Tě dovede na vrchol jinak nenápadného kopce Chlum.
Prvních pětset metrů překvapí sice sklonem, avšak svým pevným šotolinovým povrchem vybízí k ušetření sil pro druhou sekci. Ta Tě čeká po vjezdu do lesa. Následujících 260 m otestuje schopnost volit správnou stopu po hliněné, od traktorů a vody rozbité, cestě plné kořenů a kamenů. Traverzem po vrstevnici v nadmořské výšce 505 m.n.m. se vydýcháš, máš na to přesně 320 m.
Na dalším rozcestí otočíš hlavu doleva a uvidíš v plné parádě závěrečný výšlap s více jak 50 výškovými metry na cca 360 m vzdálenosti plný malých skalek, volných kamenů a kořenů.
Samotný vrchol s výhledem na Radeč a Rumpál je až magicky uklidňující. Zarytí bajkeři si určitě užijí i následný velmi technický a z počátku uzký sjezd mírně prorostlou pěšinkou. Pozor, po prvních pár metrech se uprostřed objeví malý pařez, je nutné jej objet.
Zřícenina hradu Radeč na kopci Hrad - kontrolní bod a zároveň další z úchvatných vyhlídek v přírodním parku Radeč.
Rozmanitý výšlap táhnoucí se téměř 9 km, začíná v lesích nad Habrem severozápadně od obce Holoubkov. První úsek nabídne pohodové stoupání lesní pěšinou pokrytou hlínou, mechem atd. Pokračuje nájezdem na rozpadající se lesní asfalto-štěrkovou cestu, po které se svezeš následujících sedmnáctset metrů.
Větší odpočinek přichází v podobě 1100 m asfaltu. Následně odbočíš doleva a pokračuješ další 4 km po pevné štěrkovce. K vyhlídce hradu Radeč Tě dovede kilometrový travers mezi kořeny a kameny.
Je tu fakt krásně. Zahoď kolo, proběhni mezi skalami, na poslední vyskoč a užij si úchvatný výhled na Zbirožský zámek, Křivoklátsko a při dobré viditelnosti i Krušné hory.
Vysílač Radeč na kopci Brno - jeden z nejikoničtějších kontrolních bodů Rokycanské patnáctky nacházející se v nadmořské výšce 721 m.n.m.
Cesta k vysílači od zříceniny hradu je velmi rozmanitá. Začíná poměrně rychlým traverzem plném kořenů, následuje štěrková hřebenovka a finišuje náročným stoupáním. Zprvu lesní pěšinou, často podmáčenou a plnou kořenů a kamenů, konče velmi ostrým stoupáním po rozbité štěrkovce.
Pozor, vyhlídka je ukryta vpravo od vysílače.
Zvláštní nepříliš navštěvovaný vrchol v nadmořské výšce 639 m.n.m.
Zahájení tohoto cirka třináctset metrů dlouhého výšlapu provází pohodových 240 m po asfaltu. Poté odbočíš doprava a následujících, vlastně jednoduchých, 450 metrů Tě vysloveně vcucne. Úzká pěšina plná mechu, kořenů a kamenů vpravo od malinkého potůčku, mezi nízkým smrkovým porostem, Tě ochromí svou atmosférou.
Nenech se však zmást. Až přejedeš kolmou štěrkovku, čeká Tě, za většiny klimatických podmínek, doslova peklo. Následujících 650 metrů opět prověří Tvé schopnosti čtení terénu a volby stopy, kdy hlavní cestu opouštíš a raději se při okraji protahuješ lesem, ať už vpravo nebo vlevo.
Nenápadná neoficiální vyhlídka, vzniklá v posledních letech díky polomům a Kůrovcům, Tě pak čeká vedle samotného vrcholu cca 100 vlevo mimo trasu. K dalšímu pokračování Tě dovede sjezd plný kamenů a jiných lesních radostí :)
Po absolvování zvláštního kopce Rumpál a následném více jak kilometrovém zaslouženém odpočinku, přichází na řadu další kontrolní bod - vyhlídka na kopci Hradiště.
Stoupání z 560 do 619 m.n.m. na 870 m nabízí klasickou lesní výšlapovku plnou hlíny, sem tam kamenů a kořenů. Celá pasáž je spíše rychlejší, až na samotný závěr, který svým náhlým nárůstem stupňů, může trochu provětrat plíce i srdeční tep.
Vyhlídka z altánu je až lyricky smyslná a rozhodně Tě naladí na následující rychlý XC-čkový sjezd plný protahováků úzkou pěšinou. Samotný závěr, kolem zříceniny hradu Salon, Tě pak může malinko potrápit orientačně. Ale i to k R15 patří :)
Nacházíš se na úrovni hladiny Berounky v obci Darová, v nejnižším bodě Rokycanské 15, pouhých 290 m.n.m.
Cestu k dalšímu kontrolnímu bodu zahájíš výživným stoupáním po trávě a štěrku cestičkou mezi ploty, kdy se na 240 m vyhoupneš o 40 m výš. Dalších 1,5 km na čistém asfaltu tě dostatečně zregeneruje, abys po překonání malého brodu absolvoval závěrečný výšlap opět plný kořenů, hlíny a kamenů.
Vyhlídka z tohoto místa není nikterak oslnivá, a tak si na ni počkej dalších cca 1,4 km. Díky nedávnému kácení stromů, se před Tebou objeví úžasný výhled na řeku Berounku, začínající pohledem na přívoz v Nadrybech, pokračujíc přes Plzeň až do... Kam prostě dohlédneš :)
Výšlap táhnoucí se téměř 5.2 km od hladiny řeky Berounky u Dolanského mostu, přes vyhlídku Kozí bouda, až do svého cíle na vyhlídce Holý vrch, patří, alespoň technicky, mezi nejvíce adrenalinem napumpované úseky.
Tuto část ocení především zkušenější bajkoví nadšenci, které jen tak nerozhází nějaký ten sráz, vedle úzké pešiny, místy dosahující hloubky přes 20 metrů.
Musím podotknout, dle mého názoru, že za deště se stává tato část Rokycanské 15 velmi zrádnou až nebezpečnou, a rozhodně doporučuji se jí při takových podmínkách vyhnout a raději zvolit trasu B.
A povrch? Od samotného začátku se střídá hlína, kořeny a jehličí s kameny a štěrkem. Prostě klasická lesní ňamka :)
Nenápadný kopeček nad obcí Bukovec u Plzně klame svým tělem. Jeden kilometr dlouhé stoupání s převýšením téměř 100 m však dává tušit, že zde nebude ani jediný metr úplně zadarmo.
Vše začínám podjezdem malého viaduktu po dlažebních kostkách přímo v Bukovci. Po 170 metrech, za autobusovou zastávkou, točíš doprava, vyškrábeš se průtahem pro pěší a máš cirka 280 m metrů mezi domy na dohřátí svaloviny.
Zbývajících šestset metrů uvozuje cedule s upozorněním na zvýšený výskyt divokých prasat. Zde začíná to pravé stoupání. Po hliněné cestě, místy opepřené kameny a kořeny, a široké sotva půl metru, se prodíráš mezi trávou a křovinami až na samotný vrchol.
Přestože je vše kolem zarostlé, výhled z rozhledny nabízí krásný pohled nejen na Plzeň, ale i do širokého okolí.
Více jak 6 kilometrů dlouhé, rychlé, poměrně jednoduché stoupání, s převýšením přes 170 m, končíčí na rozcestí pod vrcholem Na Pohodnici, se táhne už od řeky Úslava v Božkově v Plzni.
Po startu se musíš protáhnout mezi rodinnými domky. Naštěstí jde jen o pár set metrů a pak opět skočíš do přírody, kde na Tebe bude čekat štěrkové stoupání podél kanálu Božkovského potoka.
Následně Ti dá vydechnout skvěle odjíždějící štěrková pěšina podél stejného potoka. Poté přejedeš krásný zastřešený most jak z Vydry na Šumavě a pokračuješ stoupáním úzkou pěšinou až k přístřešku Poštovská. Cesta se pak začne opět malinko zvedat. Pár technický metrů nabídne stoupání lesní pěšinou před přejezdem silnice z Letkova do Kyšic, stejně jako lesní rychlovka a závěrečný přejezd kořenů.
Kontrolní bod se nachází na rozcestí žluté a zelené po objetí samotného vrcholu Na Pohodnici.
Standardní výšlap o délce 4.4 km a převýšením 142 m s lehce netradičním zahájením pod dálniční křižovatkou u obce Ejpovice.
Prvních osmset metrů po pevné štěrkovce přesně kopíruje dálniční přivaděč na Prahu. Přestože přírodní atmosféra pokulhává, nabídne těchto pár metrů pocitový klam, kdy bajk i přes stoupání uhání jak Šinkansen. Poté odbočíš doprava, protáhneš se kolem závory a pokračuješ po různých rychlejších površích, převážně štěrk a hlína, další 2900 metrů. Samotný téměř osmiset metrový závěr pak změní svůj charakter. Nabídne podstatně těžší terén plný jehličí, hlíny, kamenů a značných kořenů.
Na vrcholu u vysílače je příjemné posezení, především pak v pokročilých odpoledních hodinách. Vyhlídky na Rokycany se však dostaví až později, při následném vrstevnicovém traverzu.
Rozmanitý výšlap startující v nadmořské výšce 413 m.n.m. a konče ve výšce 560 m.n.m., táhnoucí se od hájovny Němčičky až po samotný vrchol Maršál nad zámkem Kozel.
Svým charakterem nepatří mezi fyzicky nejnáročnější, ale co zde pozbývá, dotahuje skladbou povrchů. Prvních dvanáctset metrů se odehrává na obyčejné zpevněné štěrkové lesní cestě. Další kilák přiostří a nabídně více povrchů protkaných hlavně kořeny. Závěr pak donutí majitele hardtailů k úvahám o celopéru :)
Samotný vrchol, až na pár průseků běhěm výstupu, nenabízí jakýkoli výhled do širokého okolí, přesto má tento point své kouzlo.
Náročný výšlap ke zřícenině hradu Lopata by se dal zahájit, pro Rokycanskou patnáctku nezvyklým, velmi rychlým asfaltovým sjezdem začínajícím pod kopcem Maršál. Kdy se necháš zaslepit a málem mineš odbočku doleva, nad zámkem Kozel, na NS Okolo Kozlu.
Najíždíš na štěrkovku, pokračuješ rovinkou po hrázi malého rybníčku nasledovanou rychlým stoupáním cca 400 m, zakončenou pěkným rychlým sjezdem. Prosím, pozor na chodce.
Po pár metrech kolem řeky Úslavy začne cesta opět pohodově stoupat, než odbočíš vpravo a po vrstevnici dojedeš a následně sklesáš na rozcestí pod Lopatou u Kornatického potoka.
Před sebou máš poslední opravdu náročné stoupání těžším terénem v délce cca 450 m, přestože do cíle Rokycanské patnáctky Tě ještě několik stoupání čeká. Výšlap ke zřícenině hradu Lopata je protkán hliněnou cestou plnou kamenů a kořenů, kdy otrlejší jedou přímo po staré cestě, ostatní využívají nově projetou pěšinu vpravo od ní.
© 2024, Robert Valecko
